Kompostování na podzim a v zimě

Velké množství z nás často podléhá omylu, že přes zimu není třeba nebo ani nejde kompostovat. Vždyť i ty hnědé popelnice na zimu uklízíme, protože se nevyváží. Kompostovat je ale možné v každém ročním období a proto je velká škoda, jak velké množství cenného biologického materiálu skončí ve směsném odpadu.

Přes zimu je proces kompostování pomalejší, nezastaví se ale úplně

Než přijde zimní období, je důležité s bioodpadem nešetřit a vytvořit tak jakési „zateplení“ pro všechny užitečné mikroorganismy a žížaly, které přežívají právě v hlubší a teplejší části kompostu. Bohatou vrstvou bioodpadu zajistíme, že vše živé má kde přežít chladnější období a mrazy.

Oproti zbytku roku, kdy kompostujeme především materiál ze zahrad, bude v zimním období převažovat hlavně odpad z kuchyně. Abychom nemuseli s každou slupkou v mrazu utíkat na kompost, vyplatí se vlastnit příslušenství pro kompostování – odvětrávaný koš a kompostovatelné sáčky z přírodních materiálů. Přisypat vždy plný koš je pro správné fungování kompostu navíc přínosnější než kdybychom přidávali vždy jen malé množství bioodpadu.
Mysleme ale na to, že novou vrstvu nesmíme v zimě nikdy zahrabávat do té starší, ani kompost žádným způsobem v tuto dobu nepřekopáváme. Z kompostu by nám kvůli takovému zásahu začalo unikat teplo, a to by mělo za následek narušení celkového procesu kompostování. Podpořit správné fungování můžeme už na podzim přidáním užitečných bakterií a následnou dotací znovu na jaře.

TIP: Už na podzim si můžeme naplánovat zimní kompostování a pro vyváženost odpadu si lze připravit odřezky větví ze zahrady nebo dřevěné štěpky, které následně po částech přimícháme ke kuchyňskému odpadu. Tím zajistíme vyrovnaný přísun dužnatého dusíkatého materiálu i dřevitého uhlíkatého materiálu.

Co patří do kompostu

Ne všechno, co v domácnosti vyprodukujeme, do kompostu zaručeně patří. Pojďme si tedy raději připomenout, co zkompostovat lze a co v žádném případě.

- zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina, čajové sáčky, vaječné skořápky, kuchyňské papírové utěrky, dřevěný popel, listy nejedovatých pokojových rostlin

V menším množství je možné kompostovat i použitou dřevěnou nebo buničitou podestýlku domácích hlodavců.

Do kompostu pak zaručeně nepatří kosti a zbytky masa, uhelný popel, kočičí a psí výkaly, dětské plenky, noviny a rostliny napadené chorobami. Zcela vhodné není ani kompostovat listí z ořešáku, které se dlouho rozkládá. Jestliže ho ale na kompost umístit chceme, je lepší ho rozsekat a tak zkrátit dobu jeho rozložení.

TIP: Kompost zraje přibližně půl roku. Přidání déle se rozkládajícího materiálu tuto dobu ještě prodlužuje (tím je již zmíněné ořešákové listí, štěpky z tújí a další). Urychlení zrání kompostu je vhodné podpořit bakteriálním přípravkem Cita, který tento proces urychluje až o třetinu, a to bez nutnosti překopávek.