602 582 224  | Prosíme, volejte pouze v této době: | Osobní odběr pouze po předchozí tel. domluvě. 

Potřebujete poradit?
Můžete zavolat nebo nám napsat.

+420 602 582 224

 auto
Rozesíláme po ČR a na Slovensko.
Při objednání na Slovensko je nutné vyčkat na přijetí faktury s přepočítanou částkou a nehradit objednávku podle potvrzovacího e-mailu.



   balíček

Info o dopravě,
osobním převzetí a platbách 

.

Doporučujeme:

logo biobobo

Dušičky a ekologie

Na dnešní den u nás připadá Památka všech zesnulých, jinak také řečeno Dušičky.
U nás máme tento významný den  2.listopadu, ačkoli se jeho obdoby po světě v přesných datech různí. Dalo by se ale říci, že přelom měsíce října a listopadu se téměř po celém světě nese v duchu vzpomínek na naše blízké, kteří už s námi nemohou být.

Tradice svátku sahá daleko do historie, až ke Keltským oslavám konce roku, ze kterých vzešel Svátek všech svatých. Tedy noc z 31.října na 1.listopadu. Naši předci věřili, že v tento čas je hranice mezi naším a světem zesnulých tak tenká, že je možné mezi nimi přecházet a mrtví se tak mohou dostat na čas zpět do světa živých. Z této myšlenky vychází řada tradic, které v dnešní době provádíme s úplnou samozřejmostí. Nejrozšířenějším zvykem je u nás bezesporu zapalování svíček, jehož původní myšlenka byla ochrana před zlými duchy.
Oprostíme-li se ale od pověr a zvyků, je to především úcta k zemřelým a vztah k rodinným příslušníkům, kteří už s námi doma nejsou, co nás i v 21.století pohání se na čas zastavit a zavzpomínat na společně strávené chvíle a zastavit se na místě posledního odpočinku našich zemřelých, ať už jsme věřící či nikoli. S tím jdou ruku v ruce i upomínkové předměty, kterých jsou v tomto období hřbitovy plnější než po zbytek roku.

Nakonec se místy může zdát, že přestává jít o vzpomínku a úctu, jako spíše o jakousi formu soutěže o nejbarevnější a nejrozsvícenější hrob z celého okolí. Můžeme za to vinit dobu, materialisticky založenou, která společnost vede k tomu, nakupovat mnoho a ještě více a obklopovat se množstvím, dávat mu přednost před kvalitou a nebo upřímně přiznat, že za to doba vlastně nemůže. Že je to rozhodnutí každého z nás, co má pro nás hodnotu a jakým způsobem se rozhodneme reflektovat náklonnost k našim předkům. Jestli pro nás má dostatečnou hodnotu jednoduchá květina a svíce umístěná na hrob jednou za čas nebo nepřiměřené množství věnců, dekorací a led svíček s pochybnou životností položené na hrob s přesnou pravidelností jednou do roka.

Alarmujícím faktem totiž je stav a především zaplnění k hřbitovům přistavených kontejnerů v tomto období. Zná to jistě každý z nás. V průběhu podzimu a po Vánocích jsou kontejnery naplněné po okraj a mnoho odpadu se válí jen tak kolem. V jedné hromadě se tak mísí bioodpad s plastem, sklem a směsí všech původů.
Přitom by tento stav mohl úplně každý z nás alespoň částečně ovlivnit. V první řadě například umisťováním živých rostlin, trvalek, které při vhodné péči po zimě znovu vyrostou a není třeba je po týdnu vyhazovat. Dalším krokem je vytřídit ten odpad, který se dá. Skleněné svícny používat opakovaně a doplňovat do nich svíce, umisťování přírodních dekorací a tak dále.
Není nakonec mnohem hezčí vzpomenout na naše zesnulé tím, že s dětmi vyrobíme věneček z přírodních materiálů, umístíme sušenou kytičku nebo zapálíme svíci ve svícnu, který nemusíme při příští návštěvě vyhodit, jelikož je od žáru celý pokroucený? A co na tom, že zbytek hřbitova barvami i materiály připomíná cirkus? Nemělo by to být především o pocitech, vzpomínkách a opravdové úctě?